Překážkou jsou peníze a nedostatek času. Výsledky analýzy zveřejnila agentura PAQ Research. Experti doporučují mimo jiné posílit jazykovou výuku, urychlit uznávání vzdělání a zajistit dostatek míst ve školkách, aby se do práce mohli zapojit rodiče malých dětí.
Na situaci příchozích se zaměřuje projekt Hlas Ukrajinců, na kterém spolupracují agentura PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd. Výzkum podpořily Dětský fond OSN (UNICEF) a ministerstvo práce. Loni zhruba od poloviny listopadu do poloviny prosince se zapojilo 1634 uprchlických domácností s 4870 členy. Autoři využili pak ke srovnání zjištění z loňského léta.
Na konci minulého roku pracovalo podle analýzy 51 procent uprchlíků v aktivním věku - 43 procent mělo práci jen v Česku a dalších sedm procent k tomu dělalo na dálku i na Ukrajině. Dalších osm procent lidí vykonávalo práci na dálku jen ve vlasti. Nepracovaly dvě pětiny ekonomicky aktivních. V srpnu zaměstnání mělo celkem 44 procent lidí - 29 procent jen v ČR a 15 procent k tomu i na Ukrajině. Jen ve své vlasti si na dálku vydělávalo dalších sedm procent běženců. Nepracovalo 49 procent příchozích. Na zkrácený úvazek pracovala čtvrtina uprchlíků. Většina příchozích odpracovala minimálně 30 hodin týdně.
Dvě pětiny zaměstnaných mají práci výrazně pod svou kvalifikací, další téměř čtvrtina mírně pod ní. "Do Česka dorazili nejčastěji lidé, kteří na Ukrajině pracovali v nejkvalifikovanějších profesích. Naopak v Česku pracují uprchlíci nejčastěji na nejméně kvalifikovaných pozicích," uvedli autoři analýzy. Zhruba polovina technických a odborných pracovníků a víc než čtvrtina lidí z vedoucích pozic a specialistů dělá teď pomocné práce či v dělnických profesích.
Z lidí, kteří se domluví česky, pracuje 70 procent. Z těch, kteří češtině nerozumějí, měly místo dvě pětiny. Za loňské druhé pololetí se podíl osob, které se běžně domluví a rozumí textu, zvedl z 16 na 27 procent. "Uprchlíci se znalostí češtiny pracují takřka dvakrát častěji a zároveň lépe uplatňují svoje kvalifikace," uvedli autoři.
Většina dotázaných odpověděla, že se řeč učí sami. Do kurzů chodí 35 procent lidí. Překážkou jsou peníze a nedostatek času. Pokud by výuku nabízela firma zdarma, účastnily by se jí čtyři pětiny respondentů.
Agentura PAQ Research doporučuje výuku jazyka posílit. Zaměstnavatelé by mohli například od státu dostávat příspěvek na mzdu za tu část pracovní doby, v níž by se lidé učili česky. Náklady na kurzy by pro ně mohly být daňově uznatelné. Urychlit by se mělo uznávání kvalifikací. Příchozí i zaměstnavatele by měl úřad práce informovat o rekvalifikacích. Nutné je zajistit víc míst ve školkách, aby mohli rodiče malých dětí pracovat.
2023-02-03T14:05:13Z dg43tfdfdgfd