V zemích platících eurem ekonomika o 0,1 procenta vzrostla, což je také v souladu s prvním odhadem. Ve třetím čtvrtletí růst v eurozóně činil 0,3 procenta, stejně jako v celé EU.
V meziročním srovnání růst ekonomiky EU ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 1,8 procenta z 2,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Podobně v eurozóně tempo zvolnilo na 1,9 procenta z 2,3 procenta ve čtvrtletí dříve. Data za eurozónu počítají s 19 zeměmi, protože Chorvatsko do eurozóny vstoupilo až letos 1. ledna.
Eurostat ještě stále nemá kompletní data, chybí mu údaje z pěti zemí. Z těch dvaadvaceti, z kterých už jsou údaje k dispozici, je v hospodářské recesi Česká republika, Maďarsko a Finsko. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,2 procenta, uvedl Eurostat.
"Hlavním důvodem slabšího výsledku české ekonomiky byla velmi vysoká inflace, která rekordně snižovala reálnou kupní sílu obyvatel. Příjmy obyvatel zaostávaly za růstem cen, a tak následovalo omezování spotřeby domácností," řekl ČTK hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Klesaly výdaje za zboží i za služby, které se přitom nestihly vrátit ani na předcovidovou úroveň. Z pohledu odvětví bylo omezování spotřeby vidět především na tržbách v maloobchodě, v hotelech a restauracích," doplnil.
Evropská unie si tak ve čtvrtém čtvrtletí vedla hůře než Spojené státy, kde ekonomika s využitím unijní metodiky výpočtu vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta. Zpomalila tak z mezičtvrtletního tempa 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání byl však růst v USA pomalejší. Spojené státy používají odlišnou metodiku, údaje přepočítávají na celý rok.
2023-02-14T11:36:57Z dg43tfdfdgfd